Peru

za Inky, jak jinak než na motorce

Cesta domů byla tentokrát mnohem delší než jsme čekali. Letadlo z Cusca do Limy letělo na čas, nicméně to navazující z Limy do Barcelony už ne. Po nastoupení do letadla a čekání na vzlet nám bylo ani po půl hodině oznámeno, že nevyšel nějaký test a že bude třeba udělat ještě podrobnější test, který bude trvat přibližně hodinu....

Poslední den v Cuscu jsme strávili procházkami po městě, ochutnáváním peruánského jídla a pití (například choclo con queso neboli kukuřice se sýrem a pisco sour - koktejl s pálenkou z vinné révy), sledováním pouličních tanců a nákupem suvenýrů.

Dnes posledních 200 km a jsme zpátky v Cuscu. Po cestě jsme ještě potkali zajímavý pár na kole, navštívili místo Killarumiyoq a nakonec jsme vrátili motorku do půjčovny.

Dnes nás čekal další přejezd a to 300 km do městečka Abancay. Po cestě jsme opět neodolali a dali si mega řízeček s rýží (je to divná kombinace, ale fajn změna). V Abancay jsme sehnali ubytování v Hotelu Amankay za 60 SOL/noc (420 Kč). Mně zrovna ten den nebylo moc dobře, takže vše vyjednával Láďa a zvládl to...

Cestou do městečka Puquío jsme se vyfotili u 2.nejvyšší duny světa (Duna Grande) a na oběd jsme se zastavili v jedné restauraci, která nabízela mega řízek s hranolkami a rýží a smaženou rýži. Oboje bylo vnikající, zvláště pak v kombinaci s Inka Colou, na jejíž barvu a chuť je třeba si zvyknout (radioaktivní nápoj s příchutí žvýkačky).

Hned po příjezdu jsme si našli hotel Hospedaje Claudia Peru, který nás vyšel na 70 SOL se snídaní (490 Kč) a šli se podívat po okolí. Po dnech strávených na peruánské stravě jsme si pochutnali na hambáči s pivkem a za 25 SOL (175 Kč) jsme si půjčili šlapadlo a projeli se po laguně. Následně jsme při procházce...

Ve stejném hostelu jsme zůstali ještě na jednu noc, abychom využili den k prozkoumání okolí. Kromě nejznámějších Nasca obrazců jsme se zajeli podívat i na místa jako Telar a Cantalloc, muzeum Marie Raiche a zajímavé pyramidy v poušti.

Druhý den jsme po Panamericáně ujeli přibližně 170 km až do města Nasca. Zhruba od poloviny už cesta nevedla podél pobřeží a krajina se začala zelenat, takže bylo na co koukat. No, ale abychom té pouště neměli málo, tak jsme se zajeli podívat na pohřebiště Chauchilla.

Dnes nás čekal přejezd cca 220 km podél pobřeží oceánu do městečka Chala. Cesta to byla vcelku nudná, protože jsme celý den koukali jen na oceán na jedné straně a na poušť na straně druhé. Místy se objevovali travnaté plochy, což nám vždy trochu zvedlo náladu, ale jinak jsme z té krajiny měli spíše deprese. Pár dní se to...

Plán na dnešní den byl jasný. Projet celým Caňonem del Colca a pozorovat kondory. Vstupné do kaňonu bylo 70 SOL (140 Kč) na osobu a platili jsme ho již včera při vjezdu do této oblasti.

Ráno jsme se rozloučili s Kačkou a Fandou, kteří pokračovali do Bolívie a byli jsme odkázáni jen sami na sebe. Nějaké španělské fráze jsme se od nich naučili, takže věříme, že to zvládneme.

Náš dnešní výlet začal v 6:45, kdy jsme odjížděli z přístavu lodí a zpět na hotel jsme se dostali kolem 16:00. Zůstali jsme ubytovaní ve stejném hotelu, abychom mohli brzo ráno opět vyrazit dál.

Konečně jsme dorazili k jezeru Titicaca, které leží ve výšce 3812 m.n.m. a je to největší vysokohorské jezero s pravidelnou lodní dopravou. Polovina patří Peru a polovina Bolívii. Ubytování se nám podařilo sehnat v takovém lepším hotýlku (Hostal Virgen de las Nieves II) a usmlouvali jsme cenu i se snídaní. Tedy 40 SOL (280 Kč) za pokoj na noc....

Hned ráno jsme se vydali do naší půjčovny, abychom tam mohli nechat vyměněný tlumič, který budeme zase stahovat domů na opravu a netáhli se s ním celou cestu, přeci jen je to tíha a i když je Enfield držák, tak každé kilo se počítá. Bohužel měli v půjčovně zavřeno, takže jsme museli volat a čekat, než někdo přijde. Celkem...

Z městečka Santa Teresa jsme se hned ráno vydali zpátky do Cusca (cca 200 km). Cesta byla náročnější vzhledem ke stoupání a klesání, takže jsme se opět posilnili v rodinné restauraci, kde si nás velmi dobře pamatovali. Tentokrát už jsme si polévku s pařátem neobjednali, protože naše žaludky moc nespolupracovali.