Zpátky do rušného Cusca

Z městečka Santa Teresa jsme se hned ráno vydali zpátky do Cusca (cca 200 km). Cesta byla náročnější vzhledem ke stoupání a klesání, takže jsme se opět posilnili v rodinné restauraci, kde si nás velmi dobře pamatovali. Tentokrát už jsme si polévku s pařátem neobjednali, protože naše žaludky moc nespolupracovali. 

Cusco pod dohledem

Před příjezdem do Cusca jsme se ještě zajeli podívat na bílou sochu Krista, která se tyčí nad Cuscem. Není to tak majestátní socha jako ta v Rio de Janeiru, ale i tak byl od ní krásný výhled na celé město a okolí.

Večerní Cusco

Zpátky do města jsme dorazili až za tmy a o to víc jsme byli překvapení večerním ruchem města. Doprava byla šílená, kromě aut a skútru se nám pod kola motali i lidi. Některé úseky jsme jeli skoro krokem, předjet se prostě nedalo, navíc po kostkách a s naloženou motorkou. V jedné ulici nás dokonce předcházel chlapík s kolečkem, na kterém měl naložené ovoce. Další uličkou se zase nedalo projet, protože ji celou zatarasila dodávka, která vezla do obchodu živá kuřata. V centru je spousta jednosměrek a  když se do toho přidá ještě horší viditelnost a orientace za tmy, tak je to spíš na "panáka" :-)

Ubytování u kluků motorkářů

Jelikož Wayaway využívali na cestě kolem světa možnost přespat u lidí zadarmo, v Cuscu našli motorkáře Erika, u kterého přespali noc před naším srazem. Nyní, když jsme se vrátili do Cusca, tak jsme tohle ubytování využili už všichni. Sice to byla taková klubovna bez sprchy a wifi, ale i tak jsme měli kde složit hlavy a odpočinout si na další den.