Taiwan - ostrov Green Island
17.května 2014
V sobotu jsme se v dopoledních hodinách sbalili a vyrazili - já, Míra, Pája a Honza na jih do Taitungu, odkud jezdí trajekt na ostrov Green Island. Po cestě nám naštěstí nepršelo, i když to vypadalo na pěknou bouřku. Ještě než jsme dojeli do přístavu, tak jsme si udělali zastávku v Princess Coffee, aby Pája s Honzou ochutnali místní čaj.
Po příjemné zastávce na čaji nás čekala ještě spousta kilometrů a měli jsme co dělat, abychom trajekt stihli. Dorazili jsme asi 10 minut před časem odjezdu trajektu čili v 15:20. Naštěstí Taiwanci nejezdí přesně, a tak jsme čekali ještě dalších asi 30 minut než jsme odjeli z přístavu. Cena za zpáteční jízdenku byla 920 NT = 610 Kč, což je na místní poměry hodně peněz.
Vzhledem k tomu, že to na lodi dost houpá, každý měl připravený tzv. "blicí pytlík", kdyby náhodou. U pár lidí pytlík přišel vhod, takže jsem raději nasadila sluchátka a snažila jsem se nemyslet na to, že mi je špatně a že někdo za mnou zvrací. 50 minut na lodi jsem naštěstí přežila, ale kdybych si mohla příště vybrat jinou dopravu, šla bych do toho :)
Do přístavu na Green Islandu jsme dorazili kolem 17:00 a nastal velký problém. Nikdo nám nechtěl půjčit skútry, protože jsme cizinci a elektrická kola půjčovali za 300 - 500 NT za den = 200 - 330 Kč. Ujmul se nás tam jeden pán, který uměl trošku anglicky a snažil se nám pomoct. Nakonec jsme si půjčili obyčejná kola (100 NT za den = 66 Kč), která sotva přehazovala, ale bylo to lepší než chodit pěšky. Vyjeli jsme směr hot springs (horké prameny), kde Honza našel, že se dá stanovat. Za 2 noci v kempu chtěli 600 NT = 400 Kč za osobu, což bylo hodně, a tak jsme se rozhodli najít si místo sami. Před tím jsme ale navštívili místní slané hot springy, které jsou na světě pouze na třech místech (cena 200 NT = 132 Kč).
Po krásném vykoupání jsme vyšli na kopec, kde jsme roztáhli stan a hezky se ubytovali. Vzhledem k tomu, že si Pája s Honzou zapomněli půjčit druhý stan, museli jsme se všichni 4 vejít do jednoho. A to byl teda zážitek !
18.května 2014
Ráno nás probudili Taiwanci, kteří si chodili na kopec fotit nejenom výhled, ale také nás jak ve stanu spíme. Musel to pro ně být asi velký zážitek, že běloši stanují na kopci.
Na projížďce
Hned ráno jsme vyrazili na kolech na projížďku kolem ostrova, který má sice pouhých 18 km po obvodu, ale je dost kopcový, což nebylo nic pro naše skládačky. Ráno jsme se sice trošku najedli, ale sil jsme moc neměli na zvládnutí všech "krpálů", které nás čekaly. Bohužel ani po cestě nebylo, kde si koupit něco k jídlo nebo k pití. Nejvíce mě ale naštvalo, když kolem nás jezdili Taiwanci na skútrech nebo na elektrokolech a mávali na nás nebo si nás fotili. Usoudili jsme, že ostrov je to krásný, ale cesta je šílená.
Vězení pro politické vězně
Ostrov byl kdysi používám jako vězení pro politické vězně, a tak jsme toto vězení navštívili.
Zvířátka, maják a tetovačky
Cestou na maják jsem se pomazlila s pár zvířátky a na oběd jsme zajeli do restaurace, kde si kluci s Pájou dali pizzu a já vyzkoušela špagety. Bohužel v době, kdy jsme přijeli do městečka byla spousta restaurací zavřená, a tak jsme ani nemohli ochutnat srnčí maso, které je na ostrově specialitou.
Večer jsme si s Pájou udělaly výlet zpátky do městečka, kde jsme prošly pár obchodů se suvenýry. Bohužel ostrov není vůbec osvětlený, a tak zpáteční cesta byla doslova "o držku". Naštěstí jsem měla s sebou baterku, takže jsme alespoň něco viděly. Po návratu k hot springům jsme postavili stan na stejném místě a strávili druhou noc na kopci.
19.května 2014
V pondělí už nás čekal jenom relax na pláži, protože ve 14:00 jsme jeli zpátky trajektem na pevninu. Já jsem raději neobědvala, protože jsem věděla, že loď bude opět houpat, ale kluci vyzkoušeli srnčí maso a moc si ho pochvalovali.
Na lodi to tentokrát naštěstí nehoupalo a nikdo nezvracel, takže jsem v pohodě usnula a dohnala pár minut spánku. Po příjezdu na pevninu se podle předpovědi ukázal déšť, a tak půlku cesty nám pršelo. Ale my jsme z Hualienu a jsme na déšť zvyklí :)
Kdybych měla shrnout celý výlet, tak ostrov je moc hezký, ale cena za trajekt mi přišla dost přehnaná. Dále mě zklamal přístup lidí, kteří když viděli bělochy, tak se nám spíše stranili. Docela jsme litovali, že jsme s sebou nepřevezli skútry. Ale asi to tak mělo být a pár najetých kilometrů do kopců nám určitě neuškodilo. Jsem ráda, že jsem ostrov viděla, ale znovu bych tam už asi nejela.