Taiwan - Kaohsiung v Hualienu
25.dubna 2014
V pátek k nám ve večerních hodinách do Hualienu dorazily holky - Verča s Pájou z Kaohsiungu vlakem. Kluci - Honza, Jirka a Martin - se rozhodli jet na skútrech přes hory, tedy jinou cestou než jsme jeli my k nim. Holky jsme chtěli ubytovat u našich holek - u Káti s Verčou. Bohužel nás viděla kolej-bába a bylo jasné, že tam holky spát nemůžou. Vymysleli jsme tedy náhradní plán. Čekání na kluky jsme si zkrátili procházkou po kampusu, bohužel jsme se jejich příjezdu v pátek nedočkali. 100 km před cílem totiž zjistili, že cesta je neprůjezdná a museli to otočit. Vybrali si jinou cestu a informovali nás o tom, že dorazí v ranních hodinách. Doufali jsme, že jsou v pořádku a holky jsme ubytovali u Míry v jeho pidipokojíku.
26.dubna 2014
Když jsme se ráno probudili, zjistili jsme, že kluci se nám vůbec neozvali. Nevěděli jsme vůbec, kde jsou a navíc jsme neměli druhý skútr, abychom se jeli někam podívat a nemarnili tak čas na kolejích. Posadili jsme tedy holky na vlak a sešli se s nimi v Hualienu, kde se nám kluci ozvali a oznámili nám, že po 16 hodinách řízení se rozhodli stanovat v Taroku (národní park) a že za chvíli dorazí. Kolem 13:00 jsme se jich konečně dočkali. Ani počasí se ten den vůbec nevydařilo, protože pořád jenom pršelo. Naštěstí jsme všechny vybavili pláštěnkami, protože víme jak to v Hualienu chodí.
Společně jsme se zajeli podívat k útesu, který je jednou z turistických atrakcí kousek od Taroka. Bohužel pršelo a byla mlha. Kluci si to chtěli i tak užít, a protože byli už dost mokří, rozhodli se jít do moře vykoupat a hlavně si zaskákat proti vlnám.
Po příjezdu na pokoj padla na všechny únava a bylo každému jedno, kde se zrovna nachází. Ještě, že má Míra pokoj pro sebe!!
Večer, když tolik nepršelo jsme se jeli podívat na světlušky k jezeru Liyu Lake a poté na night market v Hualienu. Tam jsme si s Pájou daly zmrzlinu v květináči.
Kluci nám večer vyprávěli jakou že to jeli cestou do Hualienu. Najeli asi 680 km, což je jednou tolik než jsme najeli my k nim. Říkali, že v horách trošku přituhovalo a že se snažili obléknout do všeho možného, aby jim nebyla zima. V horách to navíc stoupalo a tak ani skútry moc rychle nejely cca 2500-2600 m.n.m. I přesto, že jim celá cesta trvala 24 hodin, zážitek to pro ně určitě byl.
27.dubna 2014
V neděli naštěstí nepršelo a od rána svítilo sluníčko. Rozhodli jsme se jet do Taroka, které kluci sice projeli na skútrech, ale holky ho neviděly. Počasí nám opravdu přálo a celý den bylo nádherně. Pája s Honzou se proto rozhodli zůstat ještě na jednu noc. Verča s Jirkou a Martinem jeli zpět do Kaohsiungu.
Večer jsme chvíli poseděli s našima holkama - Káťou a Verčou, které běžely maraton a navzájem jsme si sdělovali zážitky. V pondělí ráno hned po snídani Pája s Honzou jeli zpět do Kaohsiungu, tentokrát oba na skútru.