První čtyřtisícovka při pohledu z okna

Noc na dnešek byla velice zajímavá. Nejen, že začalo pršet, takže jsme museli přidat ještě plachty na stany, ale celou noc štěkal u stanů pes a k ránu začal i kokrhat kohout. Byla to příprava na další dny.

Po probuzení jsme si uvařili čaj a kávu a protože obloha nevypadala moc příznivě, rychle jsme se sbalili a tak tak se stihli schovat před velkým lijákem. Schovali jsme se pod přístěnkem a pan majitel kempu nám hned nalil domácí víno. Říkal, že nalije jen trošku, byly to však 3 dcl. Připíjel na nás a několikrát nám dolíval. Ani skutečnost, že chlapi řídili ho nezastavila.  

Když déšť ustál, zašli jsme opět do plážové restaurace, tentokrát na snídani. Dali jsme si omeletu se slaninou a kávičku. Snídani nám zpříjemnili delfíni, kteří plavali kousek od pláže. Poté jsme se dobalili a vyrazili směr Mestia/Mazeri. 

Ingaurská přehrada

První naší zastávkou byla Ingurská přehrada, prý největší v Gruzii a 4.největší na světě (údaje z roku 2012). Udělali jsme pár fotek, dali si něco dobrého k pití v místní restauraci a pokračovali dál. 

Mazeri

Cesta do Mazeri byla, jako jedna z mála na naší dovolené, asfaltová, takže jsme si užívali pohodovou jízdu s krásnými výhledy na zasněžené vrcholky čtyřtisícovek. Po cestě si však Pavel (náš fotograf) odložit brašnu s foťákem na motorku a zapomněl si ji uklidit. Brašna mu samozřejmě vypadla. Naštěstí ji našel, horší však bylo to, že mu vypadla v neosvětleném tunelu, v kterém byly veliké díry plné vody. Měl štěstí, že jsme mu brašnu nepřejeli, protože jel před námi jako první. 

Po odbočení z hlavní silnice už nás čekala jen šotolina, bláto a díry na cestě. Jako spolujezdec jsem se držela zuby nehty za madla, která mi Láďa na motorku přivařil, aby mohl být ve stupačkách a lépe motorku ovládat. Já jsem jako posera z motorky slezla a šla kousek pešky, to jsem však netušila, co mě bude čekat za pár dní! (Následující roky jsme byli v Peru a Nepálu a tam byly cesty o dost horší).

Po příjezdu do vesničky Mazeri jsme našli ubytování v místním Guest Housu za 35 GEL na hlavu s večeří a snídání, takže paráda. K večeři jsme měli opečené brambory, sýr, gruzínský chléb, zeleninu a spoustu dalších dobrot.

Tentokrát jsme noc strávili v nadmořské výšce 1630 m.n.m. a měli jsme nádherný výhled z balkónu na horu Ushbu 4710 m.n.m.