Prodloužený víkend na Moravě
Ještě když jsme neměli Danču, tak jsme jezdili každý rok, většinou v září, na Moravu na kola na víno nebo burčák. Letos jsme se rozhodli jet poprvé s Dančou a vyzkoušet s ní jízdu na kole.
Cesta do Strážnice
Co si budeme povídat, naše silnice jsou prostě v hrozném stavu, všude samé objížďky, zúžení na dálnici a místo toho, aby člověk ujel 250 km, je z toho rázem kilometrů 300. Cesta tam byla tedy trošku peklíčko, i přesto, že jsme vyjeli v pátek dopoledne. V Brně jsme se zastavili na oběd v restauraci La Patas, která má skvělý dětský koutek. Na jednu stranu fajn, že se rodiče můžou v klidu najíst, zatímco dítě blbne, na druhou stranu se ale dítě nechce najíst, protože nemá čas. No nějak jsme to zvládli a nakonec se najedli všichni. Z Brna to byla ještě daleká štreka do Strážnice, ale díky pohádkám a zpívání jsme to v autě přežili všichni.
Camp Strážnice
V Campu Strážnice jsme už před pár lety byli na akci Krajem vína Strážnicko, a tak jsme věděli, co nás čeká. Tentokrát jsme si zarezervovali pokoj, protože na spaní venku ve stanu by to moc nebylo a navíc byl kemp úplně narvaný k prasknutí obytňáky a karavany, takže najít flek pro stan by šlo jen těžko. Nakonec bylo přes den kolem 12°C, takže jsme byli rádi, že máme pokoj s postelemi. V sobotu ráno za námi přijeli Káťa s Danem a společně jsme vyrazili na kola. Pro Danču jsme měli půjčený Chariot (vozík za kolo), takže kdyby pršelo, tak bude schovaná a navíc v tom mohla v klidu spinkat.
Na kole po okolí
Jelikož jsme všichni měli cyklistickou pauzu, tak jsme si řekli, že pojedeme jen tak po okolí, kam nás to zavede. Nejdříve jsme se zastavili na kafíčko ve Strážnici na náměstí v Cukrárně u Anděla. Kávičku i dezerty tam měli skvělé, pro děti i košík s plyšáky.
Pak jsme si to namířili do Petrova, kde jsou vinné sklípky, tam nám Danča ve vozíku usnula. Dali jsme si tam burčák a víno, chvíli poseděli a vyrazili zase dál.
Jezdili jsme spíše po nezpevněných štěrkových cestách, kde nebyl provoz a ani moc lidí, takže jsme se mohli kochat krajinou a užívat si pohodičky, i když bylo jen 12°C. Na oběd jsme se pak vrátili zpět do restaurace ve Strážnici.
Po obědě jsme se už jen courali kolem Baťova kanálu, najeli dalších pár kilometrů na kole a nakonec zastavili U Veličky, což bylo takové menší občerstvení právě u kanálu, kde měli skvělé dětské hřiště. Posilnili jsme se pivem a topinkou, Danča si zablbla na trampolíně, na klouzačkách, v písku i na odrážedle. Všechno to musela prozkoumat.
K večeru už jsme se vrátili zpátky do kempu, protože nám byla celkem zima, a tak rychle do horké sprchy a na dobrý vývar. Jelikož byl tento víkend v kempu 43.burčákový sraz pro karavanové nadšence, tak byla v sobotu večer i živá hudba, na kterou jsem se šli podívat a bylo to moc fajn.
V neděli ráno jsme pak po snídani už odjížděli směr Hradec a po cestě jsme koupili ještě burčák.
Suma sumárum
Restaurace v kempu je moc fajn, k snídani míchaná vajíčka a od oběda až do večera mají minutky i nějaké smažené dobroty na objednávku. Pivo dobré, kávička taky. Případně je v kempu kuchyňka, takže není problém si cokoliv vlastního připravit.
V kempu je dokonce i pekárna, ale ač má otevřeno do 11h, tak je potřeba přijít brzo ráno, aby na vás ještě něco zbylo. V sobotu v 9h už nic neměli, v neděli po 7h ještě ano.
Nevýhodou pokojů je, že nemají vlastní sociálky, jen umyvadlo a sprcha stojí 20 Kč. Samozřejmě přežít se to dá, jen je to trošku nekomfortní pro nás zhýčkané měšťáky.
Když to shrneme, tak to byl moc povedený prodloužený víkend. Danča to celkem dobře zvládla v autě. Na zpáteční cestě dokonce spala 2 hodiny, což u ní není běžné. Jediné, co jsme zapomněli vzít s sebou bylo odrážedlo pro Danču, ta jak ho totiž viděla u někoho jiného, tak ho musela mít. Příště víme, že odrážedlo nebo kolo určitě s sebou.