Pohřebiště Chauchilla a parking na recepci

Druhý den jsme po Panamericáně ujeli přibližně 170 km až do města Nasca. Zhruba od poloviny už cesta nevedla podél pobřeží a krajina se začala zelenat, takže bylo na co koukat. No, ale abychom té pouště neměli málo, tak jsme se zajeli podívat na pohřebiště Chauchilla.

Pohřebiště Chauchilla

Cesta k pohřebišti vedla po nezpevněné cestě přibližně 7 km, což bylo něco na moje nervy. Láďa si cestu v písku náramně užíval, kdežto já chtěla vystoupit už před půlkou. Nakonec jsem cestu tam i zpátky zvládla. Pomaleji to prý nešlo, protože to bychom se rozmázli každých pár metrů. Zatnula jsem zuby, zavřela oči a jeli jsme vstříc asfaltu. 

Pohřebiště Chauchalla je známé díky zachovalým mumiím z předkolumbijské doby. Bylo objeveno ve 20.letech 20.století a je to opravdu zajímavé místo uprostřed ničeho. Kromě ostatků lidí je zde k vidění i tehdejší keramika a můžete si zde koupit nějaké šperky nebo kamínky na památku. Láďa asi tušil, že cesta zpátky po písku pro mě nebude nic moc, tak mi raději koupil pěkný náramek :-)

Parking na recepci, to chceš

Na pohřebišti jsme se dali do řeči s nějakým průvodcem, který nám doporučil hotel přímo v Nasca. Nabízel nám k němu i výlet na Nasca lines letadlem včetně odvozu taxíkem (80 USD za Nasca lines a k tomu 40 SOL za taxi). Vzali jsme si tedy vizitku, že si to promyslíme. 

V hotelu El Mirador, který se nacházel přímo na náměstí v Nasca jsme se nakonec opravdu ubytovali. No a jelikož jsme potřebovali bezpečné parkování pro naši motorku, tak nás vyzvali k zaparkování motorky na recepci. S tím jsme se na cestách nikdy nesetkali, ale proč ne. Parkování pod větším dozorem jsme si přát nemohli. 

Na střeše hotelu byla parádní teráska, kde jsme večer chvíli poseděli, kochali se výhledem a pozorovali místní dopravu.