Období po porodu mrtvého miminka

No ... nebudu lhát, bylo to hrozné. 

Kdo nezažil ztrátu miminka, tak si nedokáže představit jaká bolest to je. Najednou má člověk prázdnou náruč, prázdnou postýlku, nerozbalené balíky s plínkama, všude po bytě serepetičky pro miminko a najednou nic z toho není potřeba.

Jelikož se o ztrátě moc nemluví, tak člověk ani neví, jak se v takové situaci chovat a vlastně ani okolí vůbec neví, jak reagovat. Asi kdyby měl více informací, jednal by jinak, ale je pravda, že na takovouhle situaci se prostě nedá připravit. Velmi důležitá pro mě byla podpora od partnera, poslední rozloučení a fáze truchlení. 

Poslední rozloučení

Již v porodnici jsme měli možnost se s Páťou rozloučit, ale nebyli jsme na to vůbec připraveni. Říkali jsme, že si ji budeme pamatovat, jak byla v bříšku na těhotenských fotkách. Po příchodu domů jsem hledala na internetu vše možné k tomuto tématu a uvědomila jsem si, že vůbec nevím, jak holčička vypadala a že jsme se s ní vlastně nerozloučili a to mě nejvíc mrzelo. Naštěstí nám pohřební služba poslední rozloučení umožnila a za to jsme byli moc rádi. Konečně jsem mohla držet svou holčičku v náručí a podívat se jak byla nádherná. Byla to strašně smutná chvíle, ale zároveň moc krásná. Najednou jsme tam byli všichni tři, jako rodina. Musela jsem si ji vyfotit, abych měla památku a kdykoliv mi bylo smutno, tak jsem se na ni dívala alespoň na mobilu. Mrzí mě, že jsme se nerozloučili už v porodnici, mohli jsme ji tak vidět ještě jednou.

Jelikož jsme se rozhodli pro rozptyl na lesním hřbitově, tak jsme se s Páťou loučili podruhé. Vybrali jsme ji krásné místo pod stromy a na rozloučení ji dali kytičku a zapálili svíčku. Od té doby jsme zapalovali doma svíčku každý den.

Jak to vidí jiní:

https://www.maminka.cz/clanek/porod-mrtveho-miminka-nedivejte-se-radi-rozlouceni-je-ale-prirozene

https://www.maminka.cz/clanek/vyfotili-se-s-mrtvym-miminkem-potrebovali-jsme-se-rozloucit-rikaji

Vzpomínky

Důležité pro mě bylo i uchování vzpomínek - těhotenská průkazka, fotky z ultrazvuků, otisk nožičky a vzpomínková kartička (je možné nechat si udělat i otisk ručičky a odstřihnout vlásky). Na památku jsme si nechali vyrobit skleněné srdíčko s popílkem od Memory Crystal, takže je s námi Páťa doma.

Jak přežít první dny, týdny, měsíce

Nejdůležitější je určitě truchlení, protože pokud se tahle fáze vynechá a emoce se potlačí, tak to v budoucnu stejně bouchne a možná bude bolest ještě horší. Je to strašně těžké období, které se musí odtruchlit, jen čas trochu zacelí rány. Maminka po ztrátě má nárok na 14 týdnů mateřské dovolené, takže si může dovolit jen plakat, spát, nic nedělat, nechat se obskakovat. Není to sice mnoho týdnů, ale alespoň nemusí řešit neschopenku v práci či pozastavení živnosti.

Aby maminka věděla, že v tom není sama, tak je na internetu spoustu různých příběhů a podpůrných skupin, kde jsou maminky se stejným osudem (Prázdná náruč, Prázdná kolébka, Dlouhá cesta). Mně to ze začátku velmi pomáhalo, ale později jsem si uvědomila, že tyhle věci se prostě dějí a dít bohužel budou a že chci jít už dál, že smutných zpráv bylo dost.

Koupila jsem si i pár knížek s touto tematikou - Prázdná kolébka, Neházej mimčo do žita, Plodná vize, Čekala jsem miminko. Když jsem se pak už rozhodla jít dál a tohle téma opustit, tak mi nejvíce pomáhala knížka Miluj svůj život od Louise L. Hay.

Sice jsem měla od doktorky Neurol na uklidnění (nakonec jsem si ho vzala jen dvakrát, když mi bylo opravdu nejhůře), ale chtěla jsem tohle nelehké období projít bez léků, a tak jsem si navýšila dávky zelených potravin (chlorella a ječmen), které jsem užívala už v těhotenství a k tomu jsem si nechala namíchat na míru Bachovy esence od Martiny Taubrové. 

Byla mi doporučena i návštěv psychoterapeuta, nicméně jsem toho nevyužila, protože když už bych k nějakému šla, tak bych chtěla, aby měl stejnou zkušenost jako já a dokázal se tudíž vcítit do mé situace. Shodou okolností jsem narazila na známou, která si prošla ztrátou miminka v pozdější fázi těhotenství a nyní se ve volném čase věnuje něčemu, co by se dalo nazvat jako kvantové léčení. Pomáhá odstranit negativní emoce, které si neseme už od narození, a které nás ovlivňují pak i v budoucnu. Na začátku sezení jsem si nedokázala představit, že budu znovu těhotná kvůli strachu, co když se to stane znovu. Na konci jsem se už viděla jak jedu s kočárkem po parku s miminkem. Hodně mi to pomohlo a jsem straně ráda, že jsem do toho šla.

Když jsem měla nejhorší probrečené a proválené dny na gauči za sebou a tělo se dávalo pomalu po porodu do kupy, pomáhalo mi cvičení (hlavně jóga), výlety za město a návrat do práce. Prostě jsem potřebovat zaměstnat hlavu a to bylo asi to nejlepší, co jsem mohla dělat.

Rok od ztráty

Datum 27.3.2021 v nás opět vyvolal velký smutek, vrátilo nás to o rok zpátky. Najednou se mi vrátili všechny vzpomínky na porod, co nám říkali lékaři, jak to probíhalo, prostě každá osudná minuta minulého roku. A já dostala zase strach, co když se to stane znovu, v tu dobu už jsem nosila pod srdcem Danču, které se nám pak za necelý měsíc narodila. Zašli jsme tedy na Lesní hřbitov zapálit Pátě svíčku a říct jí, že ji moc milujeme a stále na ni myslíme.