Není aupair jako aupair

Sice jsem získala pracovní příležitost v Londýně s názvem aupair, nicméně o děti se tu nestarám, protože jsou už velké (17 a 13 let). Spíše jsem tu jako aupair pro kočku a psa a k tomu uklízečka celého domu. Ale mně to nevadí, k malým dětem bych si ve svých dvaceti vůbec netroufla. Kočku a psa zvládnu, i přesto, že s těmito domácími mazlíčky také nemám žádné zkušenosti.

Kromě mě si rodina najímá ještě paní na žehlení, zahradníka a firmu na mytí oken.

Náplň práce

Každý den začínám pracovat v 8h ráno, v pondělí končím kolem 17h, je to totiž náročnější úklid po víkendu. Ve středu a v pátek končím kolem 16h. V úterý a ve čtvrtek mohu úklid trošku odfláknout a od 14h tak stíhám hodiny angličtiny, které jsou tu v centru Golders Green poskytované cizincům zdarma.

Ráno většinou začínám venčením psa, poté uklízím celé spodní patro, kde jsou dva obývací pokoje, kuchyň s jídelnou a technická místnost. Pak si dám něco k obědu a poté pokračuji úklidem v patrech - ložnice, pokoj dcery, koupelna se záchodem a synův pokoj včetně jeho koupelny v podkroví. Následně pak znovu venčím psa a mezitím dávám prát nebo sušit prádlo. A takto každý den to stejné. Mohlo by se zdát, že když se v pondělí uklidí pořádně, tak pak není třeba do dalšího pondělí uklízet, ale to bych nesměla být v Anglii, tady to takto nefunguje. Rodina a hlavně teda děti jsou zvyklé na to, že se o ně někdo stará, a tudíž nemají žádné uklízecí návyky. Kdybych v této rodině uklízela přes školní rok, tak by to bylo asi jednodušší, ale jak jsou o prázdninách většinou doma, tak je to jako nekonečný příběh. Na jednom konci se uklidí a může se začít zase od znovu. 

Takto vypadá dům, když je uklizený

Takto vypadá dům, když není uklizený

Pár fotek jen tak pro představu, jak vypadá peklo u dětí v pokojích a to každý den a stále dokola.