Konečně si půjčujeme motorku a vyrážíme z Cusca dál

První noc v Peru byla překvapivě v pohodě, ani výšková nemoc se nedostavila. Kdybychom přeci jen měli dechové potíže, tak jsou na hotelech vybavení kyslíkovými maskami a čaj z koky připraví během chvíle.

Po snídani, kterou jsme měli v ceně ubytování, jsme se sbalili a vyrazili do půjčovny pro motorku. Dle mapy se půjčovna nacházela opravdu kousíček od hotelu, nicméně Google už nám neřekl, že k půjčovně musíme sejít asi tak 100 schodů a to ještě s dvěma naloženými kufry. Samozřejmě se tam dá dostat i z druhé strany po silnici, ale to je poněkud delší a s těmi kufry bychom to šli fakt dlouho.

V půjčovně

Před půjčovnou už na nás čekali Kačka s Fandou a my jsme v tu chvíli věděli, že jsme to zvládli a že to bude skvělá společná moto dovolená takto daleko od domova.

Po příchodu do půjčovny nás mile přivítali, překvapivě perfektně mluvili anglicky, s čímž jsme se pak už za celou dovolenou v Peru nesetkali. Zaplatili jsme za půjčení motorky, na kreditce nám zastavili 1000 USD a vyjeli s motorkou na silnici. Láďa kontroloval, zda je motorka v pořádku, co vše na ní je a co chybí (chyběla např. zásuvka 12 V, kterou jsme potřebovali pro napájení naší GPS) a já si vzala na starosti papírování.

V půjčovně se nás ptali na itinerář cesty a poradili nám, jaká cesta je nejlepší, kde se ubytovat a kolik co stojí. Opravdu cenné rady pro nás Jižní Amerikou nepolíbené a hlavně španělsky nemluvící. Dali nám i mapku cesty k Machu Picchu a rady na cestu. 

Nejužitečnější rada byla určitě tato: "Používejte klakson a trubte. Na psy, na lidi, na ostatní auta... Zkrátka pořád!" Hned první den jsme zjistili, že je to opravdu potřeba a kdo netroubí, tak nejede.

Chce to stahovací pásku a izolačku

Jelikož jsme byli v Peru poprvé a papírová mapa by nám v některých místech byla opravdu jen na ozdobu, potřebovali jsme nutně onu zásuvku na 12 voltů na té motorce mít. Půjčovna má k dispozici i svou GPS značky Garmin (samozřejmě za příplatek), ale my si přivezli svoji Garminku. Nejdříve nám tvrdili, že tam žádná zásuvka být nemá, ale přesvědčili jsme je o opaku - na vlastních webovkách měli tuto informaci uvedenou.

Připojení zásuvky byl trochu problém. Nastoupili hned 3 Peruánci a vehementně se snažili o zapojení. Po odpálení dvou adaptérů se zásuvku nakonec podařilo zapojit správně a nakonec vše vyřešili ještě stahovací pásky a izolačka. 

Natankuj si sám

U nás bývá zvykem, že půjčené auto má obvykle plnou nádrž a s plnou nádrží se také vrací. V Peru to mají naopak. V nádrži motorky nebylo skoro nic. Dostali jsme instrukce ohledně benzínu a mapu s cestou k nejbližší benzínce. Do motorky se v Peru tankuje benzín s oktanovým číslem 90, který se na některých místech hůře shání. Když už ho ale seženete, můžete se těšit na celkem fajn pojezd. Kupodivu to na tu devadesátku jelo i ve výškách kolem 4 000 m n. m. 

Salineras de Maras

První památkou, kterou jsme si nemohli nechat ujít byly Salineras de Maras. Je to krásné a takové magické místo. Salineras jsou solná jezírka, terasovitě uspořádaná. Každé jezírko má tak 3-5 metrů a je asi 30 centimetrů hluboké. Voda do jezírek přitéká z horského pramene, který je ve výšce 4000 m.n.m. a je plný rozpuštěné soli. Vstupné se platí 10 SOL (70 Kč) a opravdu to stojí za to.

Moray

Nedaleko Salineras de Maras se nachází další magické místo Moray. Údajně se jedná o inckou zemědělskou laboratoř, kde se experimentovalo, v jakých teplotních podmínkách se nejlépe pěstují plodiny jako obilí, kukuřice, brambory atd. Každý terasa má totiž jinou teplotu a intenzitu slunečního svitu. Vstupné činilo 70 SOL (490 Kč) a v rámci toho jsme mohli během dvou dnů navštívit ještě Pisac, Ollantaytambo a Chinchero.

Na tomto místě už jsem začala pociťovat výškovou nemoc, protože mi bylo špatně od žaludku a motala se mi hlava, tak jsme se dlouho nezdržovali a jeli hledat ubytování na dnešní noc. Ubytovali jsme se nakonec v městečku Ollantaytambo v Hospedaje el Pisonay, kde chtěli 50 SOL/pokoj pro 2 (350 Kč), takže stejnou cenu jako za cestu taxíkem z letiště na hotel :-) Na vstupenku jsme tedy nakonec využili jen návštěvu Moray a Ollantaytambo.