Kambodža - úplně jiný svět
1.dubna 2014
V úterý ráno jsme nasedli na taxi, které nás odvezlo na letiště. Odtud jsme letěli přes Kuala Lumpur do Siem Reapu v Kambodže. Nikoho nenapadlo, že terminál 1 a 2 budou od sebe 20 minut autobusem. Takže nastal chaos, ale naštěstí jsme to stihli. Dokonce měl let zpoždění, protože byla otevřená jenom 1 runway pro přílety i odlety. Letěli jsme se společností Malysia Airlines, která se dostala lidem do podvědomí díky ztracenému letadlu (MH 370). Oproti Air Asie je v těchto letadlech více místa na nohy, mají tam obrazovky a také jsme dostali i jídlo.
Po příletu do Siem Reapu jsme museli vyřídit víza, což byla šílená byrokracie. Potřebovali jsme fotku a 20 USD, k tomu nám do pasu kouklo asi 10 lidí a mohli jsme teprve jít. Venku na nás čekalo kambodžské "taxi", které nám Míra obstaral.
Po zabydlení jsme si udělali procházku po okolí. Zašli jsme do night marketů, kterých je v Siem Reapu spousta. Navečeřeli jsme se za 2 USD, vyzkoušeli si rybí masáž, ochutnali jsme hada na špejli a koupili si spoustu suvenýrů domů. Míra si dokonce koupil 2 obrazy.
2.dubna 2014
Druhý den jsme si po snídani půjčili kola a jeli jsme se podívat na Angkor, největší turistické lákadlo. Angkor je jedno z nejvýznamnějších archeologických nalezišť v jihovýchodní Asii zapsané na seznamu světového děditství UNESCO. V celém nalezišti je kolem 1000 památek a tou největší je Angkor Wat. Je to chrám z 12.století, který představuje kmérskou architekturu. Je to nejrozsáhlejší náboženský komplex na světě, který se stal symbolem Kambodži.
Koupili jsme si lístek na 3 dny za 40 USD. Chtěli jsme totiž celý Angkor projet + vidět západ a východ slunce. Vzhledem k tomu, že je tato památka hodně rozsáhlá, kola přišla vhod. Při příjezdu nastal menší problém. Bylo potřeba zakrýt jak ramena, tak kolena, což jsme se v žádném průvodci nedočetli a tak nás to ani nenapadlo. Na místě jsme si tedy koupili oblečení a vydali se na procházku. Bylo neuvěřitelné teplo, takhle jsem ještě nikdy nebyla mokrá. Za celý den procházení se po Angkoru jsem vypila asi 5 litrů vody a stejně to bylo málo.
Den jsme zakončili návštěvou night marketu, rybí masáží a posezením v baru, kde stály koktejly ve šťastné hodince 2 USD, levnější než na ostrově Langkawi.
3.dubna 2014
Třetí den v Kambodže jsme strávili trochu jinak než celý den v Angkoru. Hned po snídani jsme vyrazili do minového muzea - Cambodia Landmine Museum and Relief Center, kde jsme se dozvěděli zajímavé informace. Například, že v Kambodže je 45 000 obětí postižených minou. Každý měsíc je 120 nových obětí. A že 500 USD stojí zničení 1 miny, která se dá pořídit za pouhých 5 USD.
Po museu jsme navštívili kambodžskou vesnici, která byla plná usměvavých dětí. Trochu jsme se vyděsili, když jsme viděli, v čem bydlí a v čem jsou oblečené. Koupili jsme jim nějaké dobroty a div nám neutrhly ruce. Byl to hodně silný zážitek. Kambodža je hodně chudá země, ale na druhou stranu tu mají lidé zlatá srdce a křivě se na nikoho nedívají - vždy s úsměvem.
Navečer jsme se jeli podívat do Angkoru na západ slunce. Bohužel se nám nepodařilo téměř nic vidět, protože bylo zataženo, takže jsme to otočili a šli se rozloučit do našeho oblíbeného baru, kde si dal Míra nejlepší rozlučkový koktejl - Dragon fire.
4.dubna 2014
Na poslední den v Kambodže jsme plánovali východ slunce, který je nejhezčí z Angkoru. Bohužel ani ten nám nevyšel, protože v noci šíleně lilo a i po ránu byla obloha zatažená. Sbalili jsme si tedy naše krosničky a vydali se na letiště směr Singapur.
Kdybych měla říci, v jaké zemi se mi nejvíce líbilo, tak jednoznačně říkám v KAMBODŽE. Nejen kvůli přírodě, ale také kvůli povaze lidí a jejich bezstarostném životě. Jednou bych se tam chtěla ještě podívat.